39,4 metrů vysoká, 11,4 metrů v průměru, 6 podlaží, to jsou parametry dominanty Karviné-Hranic, vodárenské věže. Tato technická památka pochází z 20. let 20. století. Stavba byla součástí rozšíření a rekonstrukce vodovodu v letech 1928-1930. Přímo ve věži se nacházel také služební byt technika, který měl vodárenskou věž na starosti. 

Konstruktivistický věžový vodojem má objem 300 m³ a jedná se o železobetonovou konstrukci kombinovanou s tradičním cihlovým zdivem.  Reservoár na vodu se nachází v posledním podlaží. 

Významnou roli věž sehrála v posledních dnech 2. světové války. Němečtí vojáci si z vodárenské věže udělali pozorovatelnu, ze které sledovali postup Rudých vojsk. Nejlitější boje se odehrály 1. až 3. května. 

„Armáda blížící se od Petrovic chtěla věž zlikvidovat, báni na vrchu věže, která byla plná vody, zasáhli 12krát. Voda se neustále valila, protože čerpadla byla dole pod věží, bylo těžké se k nim dostat a vodu zastavit. Celé okolí bylo pod vodou a Fryštát naopak najednou ztratil zásobování vodou a zanedlouho zde vypukl tyfus,“ popisuje historička Libuše Kolková. 

Po dobu havarijního stavu, který trval tři měsíce, se pak voda pouštěla jen několik hodin denně.

V roce 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky vydalo poštovní známku s námětem karvinské vodárenské věže v emisi Technické památky. 

Stavba byla v roce 1958 zapsána do státního seznamu technických památek. Vodojem ztratil svůj původní význam v roce 1972, kdy byl vybudován přivaděč Karviná-Petrovice. V roce 1985 si ho pronajal Český svaz chovatelů drobného zvířectva pro pořádání výstav.  

Dnes je vodárenská věž v rukou soukromníka, je nově opravena a nacházejí se v ní byty, 8 přímo ve věži a 5 v přilehlé budově