Kolorovaná pohlednice části pivovaru – zprava sladovna, varna, spilka (1910)

První zmínka o pivovaru v Karviné pochází z počátku 19. století. Stručný popis se dochoval ze 40. let 19. století. Jednalo se o malý ruční pivovar, který stával v přímé blízkosti starého zámku. Dobrá kvalita piva a především neustále se zvyšující počet horníků si v brzké době vyžádal výstavbu zcela nového průmyslového pivovaru. Místo bylo vybráno na samém kraji staré Karviné na druhém břehu Karvinského potoka směrem na Solcu. Jedním z hlavních kritérií výběru byla vhodná voda pro pivovarské účely v dostatečném množství. Stavba byla zahájena v polovině padesátých let 19. století a do provozu byl spuštěn v roce 1860. V následujících letech byl pivovar několikrát rekonstruován a modernizován. Na počátku 20. století to byl největší pivovar v tehdejším Rakouském Slezsku. Před 1. světovou válkou dosáhl výstav k úctyhodným 120 000 hl. Pivovar dával práci 161 zaměstnancům.

Vzápětí po ukončení války a vzniku Československa se pivovar rychle vzpamatoval z válečných útrap a již v sezoně 1920/21 vystavoval více než 100 000 hl.

V roce 1945 byl pivovar konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. a byla zde dosazena národní správa. Po únoru 1948 vzniklo seskupení Moravskoslezské pivovary, n. p. se sídlem v Ostravě a začleněnými pivovary Ostrava, Opava, Karviná, Bílovec, Vítkov, Loučka, Vsetín, Hukvaldy s celkovým počtem 614 zaměstnanců a celkovým výstavem 426 628 hl. Rok 1952 byl v historii karvinského pivovaru nadmíru důležitý. Bylo vystaveno zcela rekordních 175 000 hl. Karvinský pivovar se stal nejlepším pivovarem ze skupiny Moravskoslezských pivovarů v kvalitě piva i v hospodářských nákladech. To však nemělo dlouhého trvání. Roku 1953 se těžba Dolu Mír zaměřila pod pivovar. Konec karvinského pivovaru nastal nad očekávání brzy. Dne 23. března 1953 byla v karvinském pivovaru uvařena poslední várka, 21. května téhož roku bylo vystaveno poslední pivo a o rok později ukončila svůj provoz i sladovna.